Psychosomatika: jak tělo volá o pomoc, když se duše trápí

O psychosomatiku se většinou začínáme zajímat až tehdy, když nám lékaři nedokážou pomoci s bolestmi nebo jinými tělesnými potížemi. Častěji, než bychom si mysleli, si totiž prostřednictvím těla říká o pomoc naše duše.

V odborných kruzích se udává, že až 70 % případů, kdy člověka postihuje tělesný problém, způsobuje vlastně sama duše. Ta i přes veškerou osvětu v moderním světě často zůstává nevyslyšena – ať už samotným postiženým (ještě mi není tak strašně, abych to řešil/a), nebo okolím (proč bys chodil/a k psychologovi, vždyť nejsi blázen). O psychosomatickém problému ale můžeme mluvit až ve chvíli, kdy jsou lékaři vyloučené ostatní myslitelné příčiny.

Psychosomatika je o propojení těla a duše

Už samotný pojem psychosomatika o celé disciplíně prozrazuje mnohé. Pochází ze starověké řečtiny a skládá se ze slov psyché (duše) a soma (tělo). Úkolem této disciplíny je právě zkoumání vztahu mezi tělem a duší, především pak to, jak duše a její stav ovlivňuje fungování samotného těla.

K nejčastějším spouštěčům tělesných problémů na úrovni duše patří:

  • nedostatek spánku a odpočinku
  • dlouhodobý stres a psychické vypětí
  • komplikované a obtížně řešitelné vztahy
  • příliš vysoké životní tempo
  • vnitřní konflikt (rozdíl mezi tím, co od sebe očekáváme a jací skutečně jsme)

Projevy pak na sebe nenechají dlouho čekat. Typicky může jít o:

  • migrénu
  • astma
  • ekzém
  • onemocnění trávicího traktu
  • srdeční onemocnění
  • bolesti končetin
  • časté nachlazení a rýmu
  • lupénku
  • bolesti zad
  • gynekologické potíže

Příklady, které vám možná připomenou i vás a vaše blízké

Ač se psychosomatika ve svých projevech zdá být abstraktní a těžko uchopitelná, některé problémy se s její pomocí dají pěkně vysvětlit. Například:

Potíže se srdcem jsou způsobovány konfliktními vztahy a jejich neřešením. Další možností je naše neschopnost se otevřít ostatním, proti tomu se pak srdce bouří. Následkem může být bušení srdce nebo vysoký tlak.

Bolesti zad vznikají z toho, že nepříjemné věci odsouváme za sebe. Horní část zad, respektive jejich bolest, odráží nevyrovnaný vztah k sobě samému. Střední část zad bolívá, když ve světě nevidíme význam a hloubku a když nedokážeme vyjadřovat svoje pocity. Dolní část zad nás pak trápí, když si odmítáme připustit stárnutí, a páteř ukazuje na naši snahu být a je odrazem všeho, co jsme zažili.

Bolest šíje vypovídá o tom, že nejsme schopni splnit si své sny a tužby. Sami totiž pochybujeme o tom, že bychom to zvládli. Oproti tomu bolest ramen přichází, když se nám nedaří splnit si, co bychom rádi, ale máme v tomto smyslu vnější překážku.

Bolest v krku se objevuje u lidí, kteří nejsou schopni prosadit nebo říct konkrétní věc, jež je trápí.

S bolestí chodidel se potýkají především ti, kteří si připadají nejistí ve svých vztazích. S koleny pak mají potíže lidé, kteří se nedokážou s něčím smířit, před něčím se „sklonit“. A existuje i spousta dalších spojení mezi problémy duše a konkrétními částmi těla.

Jak se léčí psychosomatické potíže?

Ideální pomocí je ta, kterou poskytuje dohromady lékař, fyzioterapeut a psycholog. Vždy jde o dlouhodobý proces, kdy se postižený učí přijímat své problémy a učí se ovládat mechanismy, díky kterým se už s bolestmi nebude muset často potýkat.

 

Psychosomatika