Čím víc se blíží nejteplejší část roku, tím aktuálnější může být téma dehydratace organismu. Ačkoli je pitný režim individuální, má svá pravidla, která se vyplatí nepodceňovat.
Že se nám během sychravého podzimu a mrazivé zimy do pití tak úplně nechce, je normální. Jak ale přijde jaro a pak i léto, je potřeba dbát na pitný režim. Hrozí totiž nepříjemnost, která má celou řadu příznaků, jimž je lepší se vyhnout.
Pitný režim neznamená „čím víc, tím lépe“
Pitný režim dává zabrat spoustě lidí. Často do sebe nedokážeme dostat tolik tekutin, kolik by naše tělo ideálně přijmout mělo. Obecně platí, že bychom měli denně vypít 0,4 dl na 10 kg své hmotnosti. Pokud tedy vážíte 70 kilogramů, chtělo by to 2,8 l tekutin za den. Pak záleží i na tom, jak aktivní během dne jste a z čeho se skládá vaše strava. Že vypijete polovinu a máte dost? To je právě kámen úrazu.
Zázrak jménem voda: víte, co člověku přináší pravidelný pitný režim?
Na druhou stranu ale neplatí, že čím víc pijeme, tím je to lepší. Může totiž dojít i k přetížení ledvin, které by vám za „záplavu“ rozhodně nepoděkovaly. Stejně tak jim nemusí dělat dobře nárazové pití – raději si dejte skleničku vody každou hodinu, než abyste „se sušili“ a večer to doháněli u televize.
A co pít? Vodu, neslazené minerálky (ale pozor, perlivé nápoje s mírou!), bylinkové a ovocné čaje. Do pitného režimu se nepočítá černý a zelený čaj ani káva. Když už si dáte, každý takový šálek „vyrovnejte“ skleničkou vody (kterou taky nezapočítávejte). Vyhněte se slazeným limonádám a nekvalitním džusům, s ovocnými a zeleninovými šťávami střídmě – obsahují cukr. O alkoholu nemůže být v tomto případě ani řeč.
Dehydratace a to nejdůležitější, co o ní potřebujete vědět
Jakmile více tekutin vylučujeme, než přijímáme, dochází k dehydrataci. Vylučovat tekutinu přitom můžeme nejen při malé a velké potřebě, ale i pocením, které je během teplejšího období intenzivnější.
Jak se správně chránit před sluncem?
Dehydratace ale není jen o tom, že nám chybí voda. Právě s ní přicházíme i o důležité látky, třeba o minerály. To se na těle zákonitě projeví.
Jak k dehydrataci dochází?
Kromě pocení a vylučování jako takového přicházíme o vodu například zvracením (úporná střevní chřipka může člověk k dehydrataci dovést raz dva), fyzickou aktivitou, vlivem léků a některých onemocnění (příkladem je diabetes) nebo kvůli vysoké horečce.
Jak poznat dehydrataci?
Nedostatečný příjem tekutin si tělo nenechá líbit dlouho. Projevy jsou pak následující:
- suché sliznice
- sucho v ústech a bílý povlak na jazyku
- viditelně suchá pokožka
- zácpa
- žízeň
- menší množství moči a tmavší zbarvení než obvykle
- únava, malátnost
- bolest hlavy
V horších případech se přidává zmatenost, bledost, pokles krevního tlaku, nevolnost, svalové křeče. Pak může dojít k šokovému stavu, nebo dokonce k bezvědomí.
Když je problém s dehydratací dlouhodobý, pravděpodobně se to neblaze projeví i na ledvinách. V těch se mohou začít tvořit ledvinové kameny, případně může tenhle důležitý orgán začít vypovídat službu.
Jak si s dehydratací poradit?
Řešením je samozřejmě zvýšení pitného režimu, aby se stav normalizoval. Pomoci mohou například rehydratační roztoky, na kterých si sice moc nepochutnáte, ale nápravu sjednáte rychleji než s obyčejnou vodou. Řešením může být i isotonický nápoj pro sportovce.
Rehydratační roztok si případně dokážete připravit i sami doma – stačí do litru vody vmíchat 6 lžiček cukru a půl lžičky soli.
Krásné léto bez potíží s dehydratací!
