Máte pocit, že každý druhý v současnosti chodí na nějaké terapie? Jsme čím dál tím křehčí, nebo jen využíváme možnosti nechat si pomoci, když nás něco trápí? Podívejte se s námi na to, kdy je vhodné na terapii jít a jak vybrat terapeuta. Dnes už máme pestrou paletu možností, jak vyřešit svoje vnitřní trápení, bloky, nebo dokonce démony. Díky dobrému terapeutovi můžeme na to, co nás trápí, nahlédnout z jiného úhlu a s odstupem. A v důsledku toho se pak na další cestě rozhodnout, aby to bylo v souladu s námi samými a v náš prospěch.
Osvěta intenzivně probíhá, ale…
Máme štěstí, že už se dnes duševní zdraví rozebírá ze všech stran a toto téma už není tabu. Máme štěstí, že žijeme v době (ba dokonce v zeměpisných šířkách), kdy už každý, kdo bere antidepresiva a pravidelně si povídá s terapeutem, není nutně označován za blázna, cvoka… Nebo ještě nějak hůř.
I přesto je ale toto téma, stejně jako téma terapií samotných, pořád zahaleno jakousi mlhou nepochopení, zvlášť u starších generací, které se na takovou pomoc víceméně spolehnout nemohly, protože péče o duševní zdraví byla během jejich života značně omezená.
Na terapii rozhodně nepůjdete sami
Když člověka něco dlouhodobě tíží a má pocit, že si s tím sám nedokáže poradit, není snad lepší řešení než obrátit se na odborníka. Na jednu stranu se o terapiích i psychice více mluví, na druhou stranu může mít člověk pocit, že se najednou stane pomyslnou černou ovcí společnosti nebo si bude připadat ocejchovaný.
Podle průzkumu, který se uskutečnil v roce 2022 pod taktovkou agentury Kantar (a kterého se účastnilo 1501 respondentů), se na psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra někdy obrátilo 29 % Čechů, tedy téměř jedna třetina. A téměř jednu třetinu Čechů zcela jistě netvoří ony černé ovce, které by snad byly zhýčkané blahobytem dnešní doby nebo neschopné řešit běžné životní záležitosti.
Kdy se obrátit na odborníka?
Jak už padlo o pár řádků výš – kdykoli, kdy budete mít pocit, že svou situaci nezvládáte a nedokážete si s ní poradit sami. Nemusí nutně jít o současnou životní etapu – spousta problémů se projeví třeba vlivem traumat, která se odehrála v dávné minulosti, nejčastěji v dětství. Ta mohou vyplout na povrch i po desítkách let a mohou formovat to, jak reagujete na konkrétní podněty a co vás dostává do nepohody.
Vždycky je fajn mít přátele, kterým můžeme všechno říct. Tím se klidně dá začít, protože už samotné sdílení a vyslovení trápení nahlas má terapeutický efekt. Když jsou naši přátelé navíc obdařeni značnou dávkou empatie, může to mít blahodárný dopad
Jenže přátelé nás mají rádi, vnímají nás subjektivně. Tím můžou být jejich rady nebo návrhy zkreslené (i když samozřejmě nemusí). Navíc neznají konkrétní způsoby a postupy, kterými by mohli vaši rozbouřenou mysl uklidnit.
Jakmile rozhovory s přáteli nestačí, vyhledejte odbornou pomoc. Můžete začít přímo s psychoterapeutem, je jich skutečně hodně. K dispozici jsou také kliničtí psychologové, u nich se ale často dlouho čeká na první termín. Pak jsou tu také psychiatři, kteří vám pomohou, když terapie nebudou stačit – když to vypadá, že vaše hlava potřebuje i „látkovou“ podporu ve formě léků. Rozdíly mezi těmito odborníky vysvětlíme někdy příště.
V neposlední řadě jsou tu praktičtí lékaři. Pokud k tomu svému máte dostatečnou důvěru, můžete se nejdřív svěřit jemu – stačí mu popsat stavy, kterými si procházíte. Váš praktik vám může aspoň na přechodnou dobu předepsat vhodné léky, po nichž se vám (při troše štěstí, když zaberou) uleví, než se vám dostane systematičtější pomoci, ale hlavně možná bude mít kontakty na prověřené odborníky.
Jak probíhá psychoterapie a co od ní (ne)čekat?
Není psychoterapie jako psychoterapie. Záleží totiž na tom, jestli se obrátíte na terapeuta, nebo na psychologa. Každý může používat jiné psychologické směry, každý se také zaměřuje na něco jiného a dává věci do souvislostí jinak. Nelze tedy jednoznačně říct, jak bude sezení probíhat právě s odborníkem, kterého si vyberete.
Určitě je ale dobré vědět, že žádný z nich vám neporadí, co máte ve své situaci dělat a jak se máte rozhodnout. Nabídne vám náhled na situaci s odstupem a objektivitou, nabídne vám způsoby, jak se se situací vypořádat, jak se v ní rozhodovat.
Jak si vybrat psychoterapeuta a co rozhodně nedělat?
Dobrá zpráva je, že psychoterapeutů už je dnes hodně. Špatná zpráva je, že… psychoterapeutů už je dnes hodně. Všichni totiž nemusí být nutně výborní, případně přímo vám nemusí sednout. Třeba ani tehdy, když ho máte na doporučení kamarádky, souseda nebo kolegyně.
Vybrat správně psychoterapeuta bude vždycky tak trochu pokus omyl. Právě kvůli jejich množství. Je ale několik rad, kterými je vhodné se řídit. Vhodný psychoterapeut:
- by se měl zaměřovat na váš problém (deprese, úzkosti, trauma, potíže ve vztazích, sexualita, hypersenzitivita, psychosomatika…)
- by měl pracovat ve směru a s technikami, které vám budou vyhovovat; s tím souvisí i to, jak krátkodobá nebo dlouhodobá má vaše terapie být (některé směry jsou totiž vhodnější pro kratší dobu, jiné pro delší)
V současnosti už si také můžete vybrat, jestli chcete absolvovat sezení přímo u terapeuta, nebo dáte přednost online formě (případně kombinaci obojího).
Co při samotném výběru nepoznáte, ale hraje to roli:
- to, jak moc terapeut vstupuje do vašich výpovědí a jak vede jednotlivá sezení – někteří terapeuti se například v průběhu sezení víc doptávají, jiní spíš nechávají nerušeně mluvit (každému klientovi pak vyhovuje něco jiného)
- jak často má terapie probíhat – to by mělo vyhovovat vám i terapeutovi, abyste oba cítili posun
V neposlední řadě je důležité, aby vám terapeut zkrátka a jednoduše lidsky sedl. Měl by vám být sympatický. Když vám bude nepříjemný od pohledu (i když si zpravidla dnes už vyberete i podle fotky), bude vám vadit tón jeho řeči nebo z něj celkově nebudete mít dobrý dojem, už na druhé sezení se vám nebude chtít a nikam to nepovede.
Proto, když budete mít pocit, že se vybranému terapeutovi nedokážete otevřít, jak by bylo potřeba, a že konkrétně s ním vlastně nic řešit nechcete, netrapte se, ukončete to a vyhledejte jiného. Nenechte se při nevhodném výběru odradit. Jak říkáme – dobrá zpráva je, že je jich hodně…
Jak poznat, že se terapie ubírá správným směrem?
Pokud řešíte problém dlouhodobého charakteru (například ono trauma z dětství prolínající se do přítomnosti), výsledek se rozhodně nedostaví po prvním nebo druhém sezení.
Můžete aspoň pocítit úlevu, že jste našli terapeuta, se kterým si budete v rámci terapeutického vztahu rozumět, už to je totiž ohromná podpora. Ale ještě to pár sezení zabere, než začnete pociťovat první výsledky (u každého je to samozřejmě jiné).
Naopak pokud řešíte krátkodobý problém (například rozchod nebo jinou aktuální náročnou životní situaci), může vám několik sezení k vyřešení stačit.
S pravděpodobností hraničící s jistotou se jednoho rána nevzbudíte a neřeknete si „a mám to za sebou“. Pokroky se budou projevovat postupně. Například si troufnete na věci, kterých jste se báli (postavíte se za sebe, když někdo překračuje vaše hranice), cítíte se uvolněnější v situacích, kdy jste byli v nepříjemné tenzi, nebo se jednoduše cítíte stabilněji a ne tak „na rozsypání“ při sebemenší nepříjemnosti.
Ať už budete pomoc hledat u kohokoli, přejeme vám perfektní výběr na první dobrou a brzkou úlevu.
