Všímavost se poslední roky skloňuje ve všech pádech, ale málokdo se trpělivě pustí do jejích technik. Přitom je to způsob, jak se v chaotickém světě aspoň na chvilku soustředit jen na přítomný okamžik.
Soustředit se na přítomný okamžik je totiž nesmírně prospěšné. Pokud se vám dennodenně stává, že se trápíte minulostí, úzkostlivě se obáváte budoucnosti, promýšlíte každou eventualitu a děláte několik věcí naráz, a přitom žádnou pořádně, pak vám trénink všímavosti bezesporu prospěje.
V tom největším shonu se zastavte
Většina z nás je prakticky stále nucena myslet na víc věcí najednou. Když je zrovna aktivně neřešíme, tlačí nás „někde vzadu v hlavě“ jako nevyřešené. K tomu si možná přehráváme nepříjemný ranní rozhovor s partnerem, šéfovy nekompromisní poznámky k našim výkonům a nepřidá tomu ani množství zpráv a informací, které se na nás valí, jen co zabrousíme na internet.
Říká se, že v ty nejpernější dny, kdy nevíme, kde nám hlava stojí, je nejlepší se na deset nebo patnáct minut úplně zastavit. Na nic nemyslet, jen být. Můžeme u toho pít čaj nebo kávu, můžeme mlčky sedět o samotě nebo tlachat s kolegou o něčem tak nezatěžujícím, jako je počasí (pokud zrovna nehrozí povodně nebo není vedro na padnutí).
Stačí taková chvilka, abychom se do své rutiny vrátili podstatně svěžejší. A máme-li z této chvilky získat maximum, je fajn, když začneme trénovat všímavost.
Co je všímavost a jak nám prospívá?
Všímavost je vlastně takové bytí v přítomnosti. Chvíle, kdy se opravdu a bezvýhradně soustředíme jen na to, co je teď. Ponořit se do všímavosti (možná je vám známější výraz mindfulness) samozřejmě nejde stoprocentně okamžitě. Chce to trénink. Existují dokonce konkrétní cvičení, která člověka k umění všímavosti dovedou.
Všímavost není žádný nový pojem, i když o ní častěji slýcháme teprve posledních pár let. Už v 70. letech 20. století s tímto pojmem přišel profesor medicíny Jon Kabat-Zinn z Massachussetské univerzity. Výsledkem jeho pozorování bylo, že díky nácviku mindfulness technik začali jeho pacienti lépe zvládat stres. Stačily k tomu 2 měsíce tréninku. A co víc – tato dovednost efektivně se vyrovnávat se stresem už je neopustila.
Výsledkem správně prováděného tréninku je celkově spokojenější člověk. Nejde snad o to, že by se kolem něj nedělo nic, co by ho stresovalo nebo v něm vyvolávalo vztek či smutek. Život plyne dál. Jen se se vším kolem lépe vypořádává. Je soustředěnější, výkonnější, zlepšuje se mu paměť, má pružnější myšlení a nesesype se jako domeček z karet v každé stresující situaci.
Komu všímavost prospěje?
Možná bude lepší říct to naopak – všímavost snad nikomu neublíží. Pokud máte náročné povolání a k tomu ještě spoustu povinností mimo něj, takže se občas přistihnete, že „jedete na autopilota“, rozhodně vám mindfulness techniky prospějí.
Je jedno, jestli jste vrcholový manažer, nebo přetížená zdravotní sestřička. Pokud se vám hlavou honí myšlenky rychlostí světla, aniž by vám cokoli přinášely, všímavost pro vás bude zásadním krokem k větší spokojenosti a uvědomování si sebe sama.
Jak se dá všímavost trénovat?
Když už víme, co je všímavost a proč bychom se jí měli věnovat, řekněme si také, jak se jí naučit. Jak ji natrénovat, abychom všechny ty pozitivní aspekty pocítili i sami na sobě.
Vyzkoušet můžete například vědomé dýchání, které se dá provádět kdykoli a kdekoli. Když se budete soustředit na svůj dech, dokonale zkrotíte myšlenky, které by se vám jinak v hlavě mlely obvyklým tempem. Jednoduše tedy proveďte hluboký nádech na 3 sekundy a na 3 sekundy zase vydechněte. Ideální je věnovat tomuto cvičení aspoň 3 minuty. Kdyby vám jakkoli nedělalo dobře, samozřejmě s ním přestaňte.
Zkuste také vnímat jen to, co právě děláte. Třeba když se sprchujete, zaměřte se jen na vodu dopadající na tělo, na vůni sprchového gelu nebo šampónu, na pocity, které ve vás sprcha rozehrává. Nic nehodnoťte z hlediska emocí, jen vnímejte.
Pokud se přece jen chcete zaměřit na emoce, můžete. Ptejte se sami sebe v konkrétní situaci, co cítíte, odkud tento pocit pramení, co bylo jeho spouštěčem, co s vámi tento pocit dělá a co si díky němu můžete ze situace odnést.
Když jíte, věnujte pozornost chutím a textuře potravin. Jezte pomalu, svět se bez vás nezblázní, když na obědě strávíte o dvě minuty déle. Stravování je tak automatická činnost, že ho sami od sebe vnímat neumíme. Ale stačí se na něj zaměřit a ocitáme se v přítomném okamžiku. A nikam nespěcháme.
Všímavost trénujte klidně i cestou do práce nebo při procházce. Nenasazujte hned sluchátka, jako většina lidí kolem. Místo toho sledujte, co se kolem vás děje. A znovu připomínáme – nehodnoťte, nepřipisujte vjemům emoce. Jen sledujte – cyklistu, co kolem vás projel, vůni, která se line z kavárny, zvuky dopravy. Zaměřte se na detaily. Tak se budete dostávat do příjemného stavu, kdy budete tady a teď, a postupem času vám to přijde čím dál tím snazší.
Pomůže vám také zapojit všechny smysly. Na chvíli se zastavte a uvědomte si, co právě teď vidíte, slyšíte, jestli vnímáte nějakou chuť a vůni. V neposlední řadě si můžete na cokoli sáhnout a uvědomit si vlastnosti materiálu – je jemný, nebo hrubý? Měkký a poddajný, nebo tvrdý?
Věnujte všímavosti každý den chvilku. Vyplatí se to!
Doba je taková, jaká je. Můžeme spíš pochybovat, že se všeobecné životní tempo někdy zklidní, než abychom v to kdovíjak věřili. Důležitější než to, co se kolem nás děje, je ovšem to, jak to sami vnímáme a prožíváme a jak moc se tím necháme pohltit.
Díky všímavosti se můžete naučit oprostit se od spěchu a tlaku na výkon, aspoň na chvíli denně. Taková chvíle vás totiž nebývale osvěží, aniž byste cokoli potlačovali nebo odsouvali. Proto trénujte mindfulness techniky každý den, stačí pár minut. Postupem času už to budete dělat automaticky a uvidíte, že se začnete cítit lépe!
