Taky se každoročně nemůžete dočkat jara? Aby ne. Teplo, více světla a příroda v rozpuku je po nevlídné zimě pro člověka povzbuzením.
Jaro vítáme snad všichni – více světla pozitivně působí na tělo i duši. S přicházejícím světlem aspoň částečně mizí negativní a chmurné myšlenky, často se nám zlepšuje spánek a obzvlášť sluneční paprsky tělu prospívají, protože pomáhají vytvářet vitamín D v těle.
Vitamín D jako vitamín jara a léta
Je to skoro neuvěřitelné, ale vitamín D, k jehož získání nám denní světlo aktivně pomáhá, způsobuje v organismu celou řadu procesů – v těle se totiž mění v hormon karcitol. Ten má pozitivní vliv na využití vápníku a fosforu, prospěšný je ledvinám, játrům i samotné naší centrále – mozku. Ne nadarmo se říká, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař.
Na druhou stranu není nejvhodnější vystavovat se slunci celé dny, zvlášť s přicházejícím létem, kdy jsou jeho paprsky čím dál ostřejší. Stárnutí pleti a pokožky na sebe pak nenechá dlouho čekat a při nedostatečné UV ochraně hrozí nejen spálení, ale i mnohem závažnější zdravotní potíže. Podle odborníků klidně stačí hodina na slunci týdně, ke všemu nemusí být plocha pokožky, kterou sluníčku vystavíme, větší než plocha obličeje.
Sluneční svit napomáhá tvorbě serotoninu a melatoninu, hormonům, které se podílejí na duševní výkonnosti a celkově lepší náladě, zamezují rozvoji deprese a únavy. O vlivu slunečního světla na náladu toho ví nejvíce Seveřané, kteří se během období do října do března potýkají s nedostatkem slunečního záření. Výsledkem u nich bývá sezónní afektivní porucha neboli zimní deprese. Není to ale jen o Seveřanech – i u nás trpí těmito nepříjemnými stavy asi 2 % osob.
Sluneční svit preventivně působí proti onemocněním
Sluneční světlo pomáhá i s ničením bakterií, které nám rozhodně nejsou prospěšné. Už ve 2. pol. 19. stol. přišli vědci na to, že ve stínu se bakterie množí snáz než tam, kde jsou vystaveny slunci. Proto může být ku prospěchu otevřít okno na nemocného (pokud zrovna není leden a nesněží) a zajistit k němu přístup světla a čerstvého vzduchu.
Těšit se můžeme i z protizánětlivých účinků, například ve spojitosti s angínou nebo zánětem močových cest, případně i artritidou. Navíc může působením slunečního světla docházet i ke snižování krevního tlaku a posilování imunity.
Jarní únava: proč se s ní potýkáme a jak z ní ven?
Když už po náročné zimě konečně vykoukne jarní sluníčko, nejspíš bychom čekali, že budeme nabití energií. U spousty lidí je ale opak pravdou a dostavuje se k nim typická jarní únava. Pocit fyzické a psychické vyčerpanosti na sebe nenechá dlouho čekat. Většina si s jarní únavou poradí sama, jsou ale i lidé, kteří musí tento stav řešit s lékařem (a rozhodně ho nelze bagatelizovat).
Proč k takové únavě dochází? Jak se prodlužují dny a my z nich přirozeně chceme dostat co nejvíce, máme větší spotřebu vitamínů a minerálů. Ty ale najednou, po zimě, nemáme moc
kde brát. A přesně v tom je zakopaný pes – třeba už jenom proto, že v zimě jíme méně ovoce a zeleniny, máme tendenci se přejídat (a obalovat se tukem), často se potýkáme s onemocněním dýchacích cest, případně ještě po Vánocích nasadíme striktní dietu, která nás připraví o spoustu energie.
Pak se prostě a jednoduše nemůžeme divit, že jakmile přijde jaro, dostaví se s ním únava, malátnost, otupělost, méně svalové síly a více svalových křečí, horší soustředění, špatná nálada a další projevy.
Jak s jarní únavou efektivně zabojovat?
Začít můžeme třeba tím, že se zase zaměříme na zdravý a vyvážený jídelníček – na dostatečný přísun vitamínů a minerálů – a na pitný režim skládající se z čisté vody, neslazených minerálek, ovocných a bylinkových čajů. Když k tomu přidáme pravidelný pohyb, ideálně venku na sluníčku, i odpočinek a pasivní koníčky (jako je četba nebo třeba křížovky), tělo se s jarní zátěží brzy samo srovná.
