Alkohol? To je skvělý parťák na všední večery i vzácné příležitosti. Jakmile někdo řekne, že si dnes skleničku nedá, okolí se na něj dívá dost tázavě.
Je mu špatně? Bere antibiotika? Chystá se ještě řídit? A když jde o ženy, často se to neobejde bez obligátního dotazu na případné těhotenství. Konzumovat alkohol je u nás tak v normě, že člověk vlastně „musí“ mít důvod, proč si ho nedat.
Možná vlivem tohoto přístupu i snadné dostupnosti alkoholu splňuje 11 % dospělých obyvatel České republiky kritéria pro závislostní poruchu. Zdá se vám to málo? Odhadem to může být až 170 tisíc osob, které mají s alkoholem vážný problém!
A tím to nekončí: rizikově holduje alkoholu asi 19 % naší dospělé populace, ba co hůř, do kategorie škodlivé konzumace spadá 10 % dospělých. Ze dvou třetin jde o muže. Je ovšem potřeba dodat, že u žen se tato potíž odhaluje mnohem hůře, protože ženy mají pocit, že musí vydržet všechno, a tak berou alkohol jako pomocníka, který jim to umožní. Zároveň to umí lépe skrývat.
Alkohol, ke všemu konzumovaný i denně, přitom znamená ohromnou zátěž pro organismus. Přispívá k rozvoji více než 200 onemocnění a nezřídka bývá spojen i s dalšími problémy, jako je násilí, nevýkonnost nebo nehodovost.
Často si myslíme, že sklenička vína, pivo nebo „panák“ denně nemůže uškodit. Opak je ale pravdou. Riziko představuje jakákoli dávka a na to je třeba myslet. Není ale nutné hnát věc do krajnosti – dát si jednou za měsíc skleničku s kamarádkou nebo v parném létě po procházce pivo není smrtelný hřích. Žádná dávka ovšem není bezpečná, na mýty tvrdící opak raději zapomeňme.
Jak poznat, že má člověk problém s alkoholem?
Ať už máte podezření, že alkohol přes hlavu přerůstá vám, nebo někomu z vašich blízkých, čím dříve se rozhodnete záležitost řešit, tím lépe.
A co je ale vlastně onen alkoholismus? Je to v podstatě chronické onemocnění, závislost na alkoholu, která člověka postihuje jak po fyzické, tak po psychické stránce. Dotýká se i jeho blízkých. O alkoholismu mluvíme tehdy, když pití narušuje běžný život jedince (například kvůli němu přijde o práci) nebo společnosti (když je nebezpečný pro své okolí), případně obojí.
V praxi můžou být signály o něco nenápadnější. Typický odér, který se dá zamaskovat jen částečně, snížená výkonnost a soustředěnost, nošení stejného oblečení více dní – alkoholikovi jednak přestává záležet na sobě samém, jednak je možné, že se například kolega z práce vydal rovnou popíjet a v nonstopu se zdržel i přes noc.
Co dělat, když máte na takový problém podezření?
Přiznat problém sami sobě, to nám moc nejde. Proto je obvyklejší, že podnět k zamyšlení přijde od někoho blízkého. Pokud se ocitnete v roli toho, koho trápí, že se někdo utápí v alkoholu, je na místě promluvit s ním šetrně, ale zároveň otevřeně a na rovinu. Jednoduché to není, ale můžete tím skutečně dodat impuls k řešení.
Ptejte se na problém. Za pitím totiž zpravidla stojí životní nespokojenost, vleklé potíže, stresující situace, úzkosti, deprese, pocit selhání, ba dokonce nenávist k sobě samému. Každý na tyto podněty reagujeme jinak a pro každého je alkohol něčím jiným – jednoho zklidní, druhého nabudí.
Nikdy člověka, u kterého máte podezření na alkoholismu, nekryjte. Může se to týkat například kolegy v práci. Nakonec by se věc obrátila proti vám. A čím víc impulsů závislý dostane, tím spíš bude mít šanci si uvědomit, že problém opravdu má.
Neztracujte alkoholika. Potřebuje podporu
Co rozhodně platí, to je poučka, že žádnému závislému nedokážete pomoci, když on sám nebude chtít a nebude se snažit. Na druhou stranu to neznamená, že by si žádnou pomoc nezasloužil – naopak. Když dospěje k názoru, že jeho pití přesáhlo únosnou mez, bude potřebovat podporu. A když se mu jí dostane od lidí z okolí, bude mít mnohem větší motivaci se závislostí skončit.
Buďte důslední a nastavte pravidla, aby vás podpora takového člověka úplně nevyčerpala. Například se domluvte, že se s kamarádem nebo kamarádkou dál budete stýkat, ale jen za předpokladu, že v tu dobu nebude pod vlivem. Nebo nabídněte pomoc s hlídáním dětí, když bude dotyčný či dotyčná zrovna u terapeuta nebo na léčení.
A co určitě nedělat? Nikdy za závislého nejednejte. Nikam ho sami neobjednávejte. Můžete zjistit možnosti a nastínit mu je, ale pro samotnou změnu se musí rozhodnout on sám. Jinak náprava nevydrží dlouho a za 14 dní může být tam, kde byl ještě před chvílí.
Navždy vyléčený?
S alkoholem i ostatními návykovými látkami je bohužel ta potíž, že jakmile jednou požívání přejde v problém a člověk podstoupí léčení, nikdy, ale opravdu nikdy už nesmí drogu (v tomto případě i alkohol) zakusit. Každá taková konzumace či aplikace je nesmírným rizikem a schůdkem zpátky k závislosti. Alkoholik, stejně jako drogově závislý, nikdy není vyléčený navždy. A na to je třeba dávat extra pozor.
