Vyskočíte ráno z postele, jste akční, ale v brzkém odpoledni už na vás padá únava, nebo se z postele hrabete horko těžko i v deset hodin dopoledne, zato byste dokázali protančit celou noc?
V prvním případě jste tedy ranní ptáče (skřivan) a v tom druhém noční tvor (sova). Ne každý se k jednomu z těchto chronotypů může přiřadit, u spousty z nás je to ale více než patrné. Podle všeho je 50 % lidí na světě nevyhraněných, dalších 25 % patří k ranním ptáčatům a 25 % tvoří sovy.
Sovy, neobviňujte se z lenosti
Svět je ze své podstaty (třeba kvůli slunečnímu svitu) nastaven hlavně podle skřivanů a pro ně. Práce začíná mezi 6. a 9. hodinou ranní, spát se chodí třeba dvě hodiny před půlnocí. Zatímco ptáčata do zaměstnání prakticky přiletí a pustí se do práce, sovy se do ní dotáhnou a možná ještě ani při příchodu nejsou pořádně zaktivizovaní.
Zatímco ptáčatům energie ubývá postupně pěkně od rána až do večera, sovy si projdou ranním peklem a potom ožívají. To už ale většinou kolegové nevidí, takže je mívají za lenochy, kteří by akorát pospávali. Sami ale víte, že to tak není, tak na jejich „pravdu“ nepřistupujte.
Vaše nastavení je ale dané a pro vás přirozené, tak se z něj neobviňujte. To, že vám začne v osm večer jiskřit mozek a máte ty nejlepší nápady, se asi jen tak nezmění. Můžete ale aspoň trošku poupravit své biorytmy, abyste zapadli do společenství, kam máte patřit.
Mimochodem – v osm večer, kdy jsou sovy nejkreativnější nebo nejvýkonnější, se skřivani potácí z kuchyně do obývacího pokoje a upadají na gauč s očima skoro zavřenýma únavou.
Denní režim se dá přeučit, má to ale svá pravidla
Jak už bylo napsáno, svět je nastaven na režim ranních ptáčat. I sova se ale může naučit ráno vstávat a večer chodit brzy spát, chce to ale čas a trpělivost a především dostatek spánku – žádné šizení ve stylu „spát půjdu až ve dvě a vstávat budu v šest“. Taková spánková deprivace by se v řádu let projevila ohromnou únavou, ba co hůř – třeba i depresí.
Taky je potřeba sledovat, jak moc pracovní rytmus (ne)vyhovuje vašemu přirozenému nastavení. Lidé, kteří se sice snaží stát se opačným chronotypem, mohou být méně odolní vůči stresu, mohou být méně kreativní, nedokážou se příliš soustředit a bude jim chybět motivace k práci.
Jaký vliv má chronotyp na naše zdraví?
Z výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci vyplynulo, že sovy na tom mohou být zdravotně hůře než skřivani. Častěji se jich týká kouření, nadměrné pití kávy a alkoholických nápojů. Bohužel mají větší sklony k depresi a přibírání na váze, protože čas tráví pasivněji. Ani jejich spánek nebývá moc kvalitní.
Jiné zdroje zase mluví o vyšším IQ sov, lepší paměti a koncentraci. Také jsou tu ale informace o vyšším krevním tlaku. Sovy častěji riskují, najdeme mezi nimi více single lidí než u skřivanů a na následky toho všeho (nedostatek pohybu, vysoký tlak, deprese, kouření, alkohol) mohou dříve umírat.
Další chronotypy, ve kterých se možná najdete
Pokud se nespokojíme jen se dvěma chronotypy, můžeme se na celou věc podívat sofistikovaněji, po vzoru psychologa Michaela Breuse. Ten stanovil hned čtyři.
- Lev: Lev se budí brzy a hned může začít efektivně pracovat. Ráno a dopoledne je nejproduktivnější, odpoledne už je unavený a spát chodí brzy. Lvů je podle odhadu 15–20 %.
- Delfín: Delfín pořádně nespí a s energií je na tom poměrně stejně během celého dne. Často mívá problém s usínáním. V populaci je delfínů 10 %.
- Medvěd: Medvěd vyžaduje hodně spánku, řídí se ale denním světlem. Přes den si potřebuje odpočinout, ideálně si dát regulérního šlofíka. Nejvýkonnější je dopoledne a brzy odpoledne. Do této kategorie se řadí 50 % lidí.
- Vlk: Vlk vstává později a po probuzení je nepoužitelný, dokud ho něco nenakopne. Nejaktivnější je v noci, klidně i kolem půlnoci, když ostatní spí. Takových osob je mezi námi 15–20 %.
Našli jste se? Ať už patříte do kterékoli skupiny, buďte se svým tělem trpěliví. Chronotyp je výsledkem genetického předurčení a opravdu za něj nemůžete.
