O asertivitě už jste určitě slyšeli. Spousta lidí si ji bohužel plete s arogancí, mezi tyto výrazy ale rozhodně rovnítko nepatří. Asertivitu v češtině označujeme jako sebejisté jednání a zdravé sebeprosazování.
Spousta lidí jedná agresivně. Na úkor ostatních, často svých blízkých, staví svůj názor nade všechny a prosazují ho jako jediný správný. Od slovní agrese pak není daleko třeba i k té fyzické. Naopak jsou i lidé, kteří se snaží všem tak urputně vyhovět, až z toho zapomínají sami na sebe nebo si neustále říkají, že na nich zas tak moc nezáleží a je vlastně jejich povinnost dělat pro všechny všechno. Na svůj úkor.
Jakmile jednáme asertivně, nasloucháme a respektujeme názory ostatních. Jsme schopni dělat kompromisy. Není to ale tak, že bychom vždycky vyhověli protistraně nebo naopak ona nám.
Asertivita jako stopka před vyhořením a zhroucením
Snaha vyhovět vždycky všem může skončit špatně. Když na nás třeba kolega neustále přehazuje svou práci a pokaždé k tomu má srdceryvnou výmluvu, ti méně odolní to za něj prostě udělají. Kolega na to ale může začít spoléhat a nakonec ze svých pracovních povinností splní sotva třetinu a my budeme mít na bedrech celou svou práci a ještě pořádný kus té jeho.
Neobvyklé to ale není ani doma v rodině. Větší sklon k neodmítání mají, jak určitě tušíte, ženy. Možná je to ještě stále dáno výchovou a vzorcem, že žena musí pracovat, pak se postarat o domácnost a děti… Žena se zkrátka zapře a nějakou dobu může dělat první poslední. Nejde to ale donekonečna – hrozí zhroucení a vyhoření.
Občas je prostě třeba říct jednoznačné a důrazné NE, které stanoví naše možnosti a hranice, za něž nemůžeme a možná nechceme jít. Máme lenivého kolegy po krk? Příště mu řekneme, že už za něj neuděláme ani tečku na papíře. Je problém v rodině? Rozdělme si role a stanovme, že každý nebude mít všechno, oč žádá, ať už je to hračka, nebo činnost.
Nebojte se příště odmítnout někomu pomoci, když to pro vás bude znamenat komplikace. I vy máte nárok na klidný život! Jak o žádostech popřemýšlet, když přijdou?
- S čistým svědomím odmítněte, když se žádost často opakuje, není příliš důležitá, dělá vám problém nebo by vás vyhovění dostalo do stresu.
- Zeptejte se sami sebe, jestli by žadatel v případě potřeby udělal to samé pro vás. Pokud ne, není co řešit.
- Pamatujte, že nemusíte nic vysvětlovat. Stačí říct „ne, dneska ti nepomůžu“.
- Vezměte si čas na rozmyšlenou. Možná už to samotné pomůže.
Asertivní techniky, které stojí za to znát
S asertivitou se druhý den ráno nevzbudíte, je potřeba se jí naučit, stejně jako třeba empatii. Chcete-li asertivně prosazovat svá přání, tyto základní techniky vám mohou pomoci:
- Poškrábaná gramodeska. Pro některé situace je perfektní, když svou žádost několikrát bez rozpaků zopakujete. Například při reklamaci zboží nebo při pracovním jednání.
- Přijatelný kompromis. Ne vždy může být po našem a ne vždy je třeba naprosto vyhovět druhé straně. Kompromis pak může být uspokojením pro oba.
- Žádost o laskavost. Potřebujete něco od jiných? Jednoduše je o to požádejte. Nikdy nečekejte, že to ostatní vytuší nebo se vašich přání dopátrají.
- Přidejte „já“. Až budete vyjadřovat svoje přání, formulujte větu stylem „já bych chtěl/a…“. Tak dáte důraz na to, že jde právě o vaši tužbu.
- Buďte přímí. Svoje myšlenky, emoce a přání vyjadřuje přesně, jasně, věcně. Slušně a ideálně bez přehnaných emocí.
- Zvládejte „ne“ od ostatních. I ostatní lidé mají právo říkat „ne“. Neberte si ho nijak osobně, jen ho vezměte na vědomí.
Nebojte se jednat ve svůj prospěch a nesnažte se pokaždé všem vyhovět. S asertivitou můžete žít spokojeněji a klidněji.
Konkrétní příklady asertivního jednání v rodině:
- Žena potřebuje čas pro sebe – ať už si chce číst, zacvičit si jógu, nebo si dojít ke kadeřnici. Proto se domluví s mužem, aby pohlídal děti, protože ona je má na starosti mnohem více času a třeba i ve chvíli, kdy je muž s kamarády na pivu. On musí tentokrát slevit ze svých zájmů, je to tak fér.
- Teenager žádá vyšší kapesné, rodina ale není z nejbohatších. Rodiče proto navrhnou větší zapojení dospívajícího do domácích prací nebo schválí občasnou brigádu, aby mu ukázali, že „peníze nerostou na stromě“ a že nestačí jen přijít a natáhnout pro ně ruku.
- Tchyně už je hůře pohyblivá a potřebuje asistenci od syna a snachy. Zajet jednou týdně na nákup a občas pomoci s úklidem je ještě dobré, nemělo by to ale sklouznout k tomu, že tchyně bude úkolovat a ostatní budou jen plnit její přání. Na místě je neútočné asertivní vysvětlení, že každý má svůj život a nechce ho trávit tak, jak je mu právě diktováno.
Konkrétní případy asertivního jednání na pracovišti:
- V pořádku je například odmítnutí přesčasů, zejména když jde takto strávený čas na úkor dětí, volného času, koníčků, relaxace. Na oplátku lze slíbit maximální efektivitu během standardní pracovní doby.
- V případě, že se zaměstnanec dozví, že jeho výkony v práci nestačí, je dobré třeba požádat nadřízeného o vyhodnocení práce zaměstnance, například jednou za měsíc. Nadřízený musí sice zaměstnanci věnovat čas, ale zaměstnanec se na základě pravidelného vyhodnocení dokáže zlepšovat, posouvat se a svou práci zefektivňovat.
Není nutné říkat přímo „ne“
Chtěli byste umění asertivity ovládnout, ale „ne“ vám přijde příliš strohé? Můžete se k tomu postavit jako některé asijské kultury. V nich se místo „ne“ použije zdvořilostní fráze jako „promyslím to/zvážím to“ nebo „to by bylo dost obtížné“.
Na druhou stranu v naší kultuře není od věci říci napřímo, co si myslíme. Právě fráze, které ještě „dávají naději“, že nakonec uděláte, co je na vás nakládáno, mohou váš postoj učinit nejistějším.
Asertivita má vliv na naši psychiku
Jakmile ovládnete umění asertivního jednání, získáte více sebevědomí. Budete se cítit jistější, protože nabydete dojmu, že můžete mít více věcí pod kontrolou a nemusíte se řídit jen tužbami ostatních. V případě, že někomu nevyhovíte, nemusíte mít špatné svědomí. S přibývajícími zkušenostmi s asertivitou si budete uvědomovat právě i to.
Díky asertivnímu jednání nastavíte hranice, které jsou pro vás samotné přijatelné. Tak se můžete vyhnout stresu a úzkosti (nebo aspoň minimalizovat šanci na jejich rozvinutí). Nehrozí kumulace negativních emocí, které nezřídka vedou k duševním i tělesným potížím.
Asertivita na dálku může být těžší
Lidé se dneska mohou spojit přes celý svět, ať už po telefonu, nebo online. Když jsme na někoho naštvaní a „vyříkáváme si“ spornou záležitost přes SMS zprávy nebo nejrůznější messengery, snáz se necháme unést emocemi a to, co bychom do očí neřekli, poměrně bez zábran napíšeme. Asertivita tady dostává na frak, ale nemusí – až na tuto situaci dojde i u vás, několikrát si rozmyslete, co odpovíte a jestli byste to samé dokázali říct tváří v tvář. To samé by ale měla udělat i druhá strana.
