10 zajímavostí o mozku, o kterých jste možná neměli ani tušení
Nemůžeme bez něj žít a je tak neuvěřitelně složitý, že ani vědci o něm zdaleka nevědí všechno. Jeho činnost odčerpává i 20 % denní přijaté energie. Řeč je o mozku, který nás stále nepřestává překvapovat!
#1 Až 100 miliard nervových buněk
Je to neuvěřitelné a nepředstavitelné číslo, ale právě 85-100 miliard nervových buněk tvoří jeden mozek. To je podle vědců asi tolik, kolik je ve vesmíru hvězd!
#2 Rozdíl mezi mužem a ženou
Mužský mozek váží asi 1 500 g a ten ženský 1 300 g. Velikost mozku ovšem nesouvisí s inteligencí, což je úvaha, ke které by to leckoho mohlo svádět. Inteligence není dána velikostí mozku, nýbrž kvalitou propojení mozkových buněk.
#3 Vyhodnocení infarktu je záhada
Když jde na člověka infarkt, mozek chybně vyhodnocuje signál jako bolest ruky. Ve stejném okamžiku totiž zpracovává informace o bolesti ze srdce i paže a kupodivu si vybere tu „méně důležitou“, tedy tu z paže.
#4 Mozek odpočívá i neodpočívá
Je sice pravda, že kvalitní spánek kolem 7 hodin denně potřebujeme, aby si mozek dokázal odpočinout a další den správně pracoval, na druhou stranu je nutno podotknout, že se nevypíná úplně. Pracuje a důkazem toho jsou sny. Může taky docházet k opakování myšlenek a poznatků z uplynulého dne, mozek se učí pracovat s novými situacemi, které nás potkaly. Proto je lepší se na důležité rozhodnutí vyspat a nedělat ho hned, jak přijde nečekaná událost.
#5 Mozek potřebuje pohyb
Potřebuje samozřejmě náš pohyb, ne svůj pohyb. Lidé v dávných dobách běžně ušli 20 kilometrů denně a jejich mozek se prokrvoval a vyvíjel. Sedavé zaměstnání nám tedy moc nepomáhá, takže je nanejvýš vhodné se aspoň 2-3x týdně hýbat, ideálně 60 minut. Odborníci dokázali, že například 60 minut aerobiku 2x týdně snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby i o 60 %!
#6 Během epileptického záchvatu je bouřka
Epileptický záchvat by se dal přirovnat k elektrické bouřce. Chybně se propojí desítky až stovky neuronů, vznikne výboj z přetížení. Neurony jako by „zešílely“ a přestaly se chovat podle normy. Záchvat pak trvá pár sekund, ale třeba i 10 minut.
#7 Deprese není jen smutek
Za depresí může stát narušení chemické rovnováhy v mozku. Často se pracuje s teorií, že za depresí stojí nedostatek neurotransmiterů, konkrétně látek zvaných serotonin, dopamin a noradrenalin. Pro laickou veřejnost bude možná překvapením, že člověk v depresi nedokáže mluvit plynule nebo „pomaleji“ chápe. Takovéto narušení kognitivních funkcí je při depresi ale poměrně časté. Vždy se ovšem vrátí do normálu.
#8 Nedostatečné prokrvení může vést k migréně
Nedostatečné prokrvení mozku je samo o sobě problém. Hojně se s ním ale potýkají například migrenici. Potíže způsobuje stažení a následné rychlé roztažení cév, jejichž stěnami proniká voda do okolních tkání. Tím vznikají otoky utlačující nervy, výsledkem je specifická bolest hlavy (a další příznaky, jako třeba nevolnost a zvracení, porucha rovnováhy a vidění nebo špatná výslovnost). Navzdory tomu, jak hrozivě to zní, není migréna zdraví nebo život ohrožujícím onemocněním.
#9 Mozek je tučný tlusťoch
S trochou nadsázky tedy. U zdravého člověka se totiž u žádného jiného orgánu nestane, že by ho ze 60 % tvořil tuk. U mozku to tak je!
#10 Mozek nikdy nebolí
Mozek sice vyhodnocuje všechny možné signály, které mu tělo dává, i ty o bolesti, ale sám pro svou bolest receptory nemá. Proto na něm nikdy nemůžeme bolest „zpozorovat“.
