Mozková mrtvice: jak ji poznat, jaké jsou následky a jak postiženému pomoci

S cévní mozkovou příhodou (která je mezi laiky známá spíš jako mozková mrtvice) se ročně setká asi 17 miliónů lidí napříč planetou. U nás jde asi o 25 tisíc osob za rok. Víte, jak mrtvici poznat, jak při ní pomoci a s jakými následky se postižení potýkají?

Ze statistik vyplývá, že právě mozková mrtvice je druhou nejčastější příčinou úmrtí na celém světě (hned po srdečních onemocněních). Mezi postiženými jsou často i mladí lidé – ročně ve světě zemře kvůli cévní mozkové příhodě na 80 tisíc osob. Přes to všechno jen málokdo ví, jak mrtvici poznat a jak provést první pomoc, aby byly její následky co nejmenší.

Jak cévní mozková příhoda vzniká a jaká je první pomoc?

Jako mozkovou mrtvici označujeme náhlou poruchu krevního oběhu v mozku, jejímž důsledkem může být i nevratné porušení mozkových tkání. Když k této komplikaci dojde, jde o čas, a čím dříve zahájíme aspoň první pomoc, tím lepší výhled do budoucna člověk s mrtvicí má. To nejdůležitější je ale dostat ho co nejdříve do nemocnice.

K potížím tohoto druhu může dojít vlivem ischemického mozkového infarktu, při kterém dojde k ucpání mozkové tepny. Pak se okysličená krev nedostává do mozku nebo se do něj dostane jen omezeně.

Dalším možným spouštěčem je hemoragická cévní mozková příhoda, kterou známe spíš jako krvácení do mozku. K tomu dochází v případě, že praskne mozková tepna a následně způsobí krvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly.

Když tedy budete mít podezření na mozkovou mrtvici u sebe nebo u někoho blízkého, neváhejte a hned volejte záchranku.

Co dělat, než přijede odborná pomoc?

Především dejte postiženého do takové polohy, v níž se mu bude dobře dýchat. Nesmí se totiž zastavit okysličení mozku – během každé minuty mohou odumřít i dva milióny mozkových buněk. Zároveň bychom ale měli s postiženým co nejméně hýbat. Víc toho bez zdravotníků bohužel nesvedeme. Dobrou zprávou ovšem je, že následná léčba bývá účinná, pokud k ní dojde během 4,5 hodiny od objevení příznaků.

Poznávací znamení: oslabení poloviny těla, ochrnutí, závratě nebo zvracení

Mozková mrtvice se ohlašuje specifickými příznaky a je až s podivem, že ji spousta laiků stále nedokáže rozeznat. Jde například o:

  • oslabení nebo ochrnutí horní a dolní končetiny v jedné části těla (v pravé nebo levé; zvedněte postiženému ruce do předpažení – při mrtvici mu jedna poklesne)
  • ochrnutí poloviny obličeje a pokles koutku úst na jedné straně (podezření se potvrdí, když budete chtít, aby se na vás dotyčný usmál)
  • problémy s vyjadřováním, neporozumění ostatním
  • zmatenost
  • závratě, porucha rovnováhy, špatná koordinace pohybů
  • potíže s chůzí i stáním
  • intenzivní bolest hlavy
  • rozmazané vidění, výpadek části zorného pole

Komu mozková mrtvice hrozí a jak jí předcházet?

O tom, že cévní mozková příhoda není žádná výhra, asi nemusíme dlouze hovořit. Proto je lepší jí předcházet. K rizikovým faktorům jejího vzniku patří:

Pokud se chcete vrhnout na prevenci, eliminujte rizikové faktory. Některé z nich jsou opravdu ovlivnitelné. Třeba:

  • dostatečný pohyb – pokud nesportujete, udělejte aspoň 10 tisíc kroků denně
  • dbejte na vyvážený a zdravý jídelníček bez přemíry živočišných tuků
  • udržujte si vhodnou tělesnou hmotnost
  • nekuřte
  • omezte konzumaci alkoholu

Jaké můžou být následky mozkové mrtvice?

Když se postižený nedostane včas do nemocnice, hrozí i ochrnutí. Při rychlém jednání to ale nemusí být tak zlé. Pořád je ovšem „ve hře“ porucha zraku a sluchu, porucha spánku a paměti, deprese, rozvinutí epilepsie, potíže s pamětí a koncentrací nebo změna osobnosti.

Vsadit na prevenci je to nejlepší, co pro sebe můžete udělat. Je to snazší než složitě léčit následky a dostávat se zpět do formy!