Říká se, že děti jsou smyslem našeho života. To ale platí jen do jisté míry. Jejich odchod z domova, když dospějí, totiž neznamená, že by váš život ztratil smysl a stalo se z něj jen čekání na důchod, na vnoučata nebo na konec.

Každý rodič chápe, že dítě jednou z domova odejít musí. I ten sebeodolnější jedinec ale se syndromem prázdného hnízda alespoň vnitřně, když ne navenek, bojuje. Psychologové se shodují na tom, že jde o významný mezník v životě, kdy se člověk musí rozloučit se zaběhnutými pořádky a začít žít jinak. Vzhledem k tomu, že děti vyžadují spoustu péče, a tedy času, pociťuje „opuštěný“ rodič často prázdno a nudu, která může rychle přerůst v neúnosný smutek.

odchod dětí z domova

Jak bojovat proti smutku z odchodu dětí? Najděte si koníčky!

Možná jste se svými dětmi sportovali, společně jste chodili do muzeí či do divadla nebo jste jezdili na výlety. To všechno můžete směle dělat dál – spíš sami, ale občas i s nimi! Užívejte si přírody, umění i radosti z pohybu – zkrátka všeho, co vám život nabízí. Snažte se nesmutnit nad tím, že je dítě pryč z domova, ale radovat se z toho, že se dokázalo osamostatnit. Nejspíš jste ho k tomu dobře vedli a svou práci jste odvedli skvěle!

Smutek a pocity beznaděje se týkají v drtivé většině případů žen. Muži bývají obvykle rádi, že už mají svůj klid. Proto často ani nehledají nové vzruchy a zájmy, chtějí si užívat toho, že se nemusí starat o děti. Případ od případu se ale samozřejmě může lišit.

Řešením pro nepříjemné pocity prázdna a samoty tak může být aktivní život. Máte jedinečnou šanci pokračovat v aktivitách, které jste museli ukončit s příchodem svých dětí na svět. Nebo můžete navázat tam, kde jste skončili během jejich dospívání, kdy s vámi už odmítali trávit víc volného času, než bylo nezbytně nutné. Je jedno, jestli půjde o jízdu na kole, výlety po hradech a zámcích nebo malování. Dělejte to, co vám samotným bude přinášet radost. Odchodem dětí z domova sice něco končí, ale když něco končí, něco nového přece začíná!

Hurá za kamarády a k novým obzorům

Ženy, které se denně vracejí z práce, aby se postaraly o rodinu a další den začaly svůj kolotoč nanovo, nemívají čas na kamarádky, s nimiž se dřív rády vídaly. Pokud k nim patříte a váš partner s vámi vaše koníčky nesdílí, obnovte s kamarádkami nebo třeba bývalými kolegyněmi z bývalých zaměstnání kontakt. Začněte se scházet u dobré kávy, choďte na procházky, vyzkoušejte spolu něco bláznivého. Víc hlav víc ví – i to, jak se dělá pořádná zábava!

A kdo ví, třeba se můžete i začít učit. Čím dál populárnější jsou dnes nejrůznější kurzy, například ty zaměřené na počítačovou gramotnost, ale samozřejmě i spousta dalších. Pro ty starší jsou tu taky univerzity třetího věku, kde se můžete dál pozvolným tempem dozvídat spoustu věcí z oboru, který je pro vás přitažlivý. To, že se budete věnovat medicíně, neznamená, že se za pár let chopíte skalpelu a půjdete na operační sál. Znamená to, že si rozšíříte obzory, budete trávit čas tím, co vás baví, a ještě najdete kolektiv se stejným zájmem.

Připravujte se předem a mluvte o tom

Studuje váš potomek vysokou školu a blíží se k zakončení? Nebo nastupuje do posledního ročníku střední školy a dál se studovat nechystá? Obojí znamená, že se nejspíš bude chtít osamostatnit, a to i přesto, že věk, kdy dítě z domova odchází, se prodlužuje (nejčastěji domov opouštějí lidé mezi 25 a 34 lety). Začněte se na to připravovat. Už teď zkuste navazovat vztahy z dřívějška a dělat to, na co jste posledních minimálně 15 let neměli čas. S potomkem si klidně promluvte o tom, jak to se svým osamostatněním vidí.

Pocity, které v sobě nosíte, protože víte, že se blíží velká změna, v sobě neduste. Mluvte o nich s partnerem, možná se toho obává stejně jako vy. Pokud to tak bude, snáz můžete začít podnikat nové věci spolu. Co kdybyste se konečně vydali na exotickou dovolenou, na kterou zatím nebyl čas ani peníze, protože jste je poctivě investovali do dětí? Promluvit si o svých pocitech můžete taky s kamarádkami, které jsou na tom zřejmě podobně jako vy. Nebo s psychologem, který vám pomůže si v hlavě všechno urovnat do posledního detailu.

Odchod dětí z domova je těžký, ale není nepřekonatelný. Nezůstávejte sedět u televize s narůstající mírou smutku, který může vyústit v deprese. Včas se začněte připravovat na novou životní etapu, která vám poskytne víc volnosti a možnosti seberealizace!